11. 11. 2019 TRANSIT ME – SL

Transit planety Merkur přes sluneční kotouč. Astrologicky významná nejtěsnější konjunkce se Sluncem v tomto století. Jsou jí připisovány významné finanční posuny, jak ve společenském, tak osobním rámci.

Cyklus Solárně – Martický stejně tak, jako Solárně – Merkurický nám často odhalují spojení mezi našimi přáními a spirituálními cíli, nebo náš intelekt ve vzathu k naší životní cestě. Ačkoliv tyto planety formují přesný aspekt ve Vašem horoskopu, byly v nějakém bodu při vašem narození v nějakém vzájemném vztahu – konfiguraci. Buďto se přibližují ke konjunkci nebo se od ní již vzdalují.

Tabulka přesného přechodu v UT/GMT a jiných časech
Přesný okamžik nejtěsnější konjunkce se Slunečním středem. Zajímavost tvoří větší počet stálic v konjunkcích s významnými prvky horoskopu.

Astrologický význam Merkuricko – Solárního cyklu a dolní konjunkce Merkuru se Sluncem dne 11.11. 2019 od 12h:35m:27s do 18h:04m:14s UT/GMT.

Moment nejpřesnější konjunkce je v 15h:19m:48s

od Leyly Rudhyar

Protože Merkurova orbita je blíže ke Slunci než Země, Merkur není nikdy vidět proti Slunci; Merkur a Slunce nikdy nemohou být na opačných stranách Země. Namísto spojení začínajícího cyklus a opozice, která ho dělí na dva hemicykly, představují dva hlavní body obratu cyklu Merkur / Slunce dvě spojky – ale tyto konjunkce se od sebe navzájem velmi liší (p.př.: jak astrologicko-astronomickou formou, tak i astrologickým významem a výkladem)

Jedna z nich se nazývá „horní konjunkcí“. Vyskytuje se, když je Merkur na opačné straně Slunce než Země. Říká se tomu „horní“ konjunkce, protože když se objeví, Merkur je (zdánlivě) „nahoře“ nebo „nad“ Sluncem. Stejně jako Měsíc ve vztahu k Zemi za úplňku, i Merkur ve své horní konjunkci se Sluncem je tak daleko od Země, jak jen může být. Týká se tedy astronomicky i symbolicky toho, čemu můžeme říkat „Plný Merkur“ (merkurický úplněk). Kromě toho je Merkur přímý (pohybuje se svým obvyklým směrem vpřed v zvěrokruhu), když prochází se Sluncem “horní konjunkcí” .

Merkurická a Zemská oběžná dráha jsou ve vzájemném 7` uhlu.

Další hlavní bod zlomu v cyklu Slunce / Merkur se nazývá „dolní konjunkci “. Vyskytuje se, když se Merkur, stejně jako Měsíc v Novu, nachází mezi Zemí a Sluncem, a přitom je co nejblíže k Zemi. Považuje se tedy za konjunkci, kterou začíná celý cyklus, symbolicky „Merkurický Nov“. Pokud jde o cyklický vzorec, který jsme studovali. Merkur poté prochází ze spodní konjunkce do horní konjunkce – od „nového“ k „plnému“ Merkuru; po horní konjunkci potom následuje další dolní konjunkce a Merkurův kotouč ubývá. Z našeho pohledu na Zemi to dělá astronomicky i vizuálně a platí také symbolika obou hemicyklů. Když se Merkur přibližuje ke dolní konjunkci se Sluncem, zdá se, že zpomaluje, zastavuje a stává se retrográdní.

Retrogradita Merkuru se vyskytuje jako forma dolní konjunkce kvůli řadě faktorů. Země a Merkur jsou na stejné straně Slunce a obě tělesa se – ​​nezapomeňme – se pohybují stejným směrem. Jak se Merkur pohybuje na své oběžné dráze, Země se pohybuje směrem k němu a kolem něj, tak procházejí po paralelních drhách takovým způsobem, že to připomíná rychlejší vlak předjíždí pomalejší vlak. Když se Země a Merkur blízko sebe, zdá se, že Merkur – jako pomalejší vlak v našem příkladu – zpomaluje, zastavuje a stává se retrográdní. Když se Země vyrovná s Merkurem a Sluncem takovým způsobem, že oni (Slunce a Merkur) zaujímají stejný stupeň zodiaku (nižší spojnice, která by z pohledu Slunce byla konjunkcí Země / Merkur). Merkur je a byl (asi 10 dní až 2 týdny) zjevně se pohybující zpět. Avšak kolem času dolní konjunkce. Merkur nelze ve skutečnosti na obloze vidět, protože je ve dne příliš blízko Slunce, a jeho svit je blokován slunečním světlem a na noční obloze se neobjevuje, protože je pod horizontem Slunce.

Po dolní konjunkci se Země a Merkur přestanou pohybovat přesně od sebe. Merkur pokračuje v retrográdním pohybu a protože Slunce také pokračuje ve svém zdánlivém pohybu (vlastně protějškem našeho vlastního – pozemského – skutečného pohybu), zvyšuje se počet zodiakálních stupňů mezi Sluncem a Merkurem. Od doby dolní konjunkce je Merkur na druhé straně Slunce, odkud to bylo, když se poprvé stal retrográdním. Asi 5 dnů po dolní konjunkci se Merkur dostal dost daleko od Slunce, aby byl před východem slunce vidět na východním obzoru jako: ranní hvězda – Merkur Prométheus.

Několik dní po tomto prvním zjevení (přibližně 8 dní až 2 týdny po dolní konjunkci) se Země a Merkur dostatečně oddělily natolik, aby se objevil Merkur, zastavil se a obnovil přímý pohyb. Trochu více než týden poté, co Merkur změní směr pohybu na přímý – direktní, dosáhne největší vzdálenosti od Slunce. Přibližně 20 až 30 dní po svém prvním objevení, se Merkur objeví jako ranní hvězda, ale poté, co dosáhly své největší vzdálenosti od Slunce, přicházejí dva – kvůli rozdílu mezi rychlostí Merkuru a zdánlivou rychlostí Slunce – postupně blíž k sobě. Heliocentricky k tomu dochází, protože Merkur se chystá přecházet ze Země na vzdálenější stranu Slunce. Asi měsíc a půl po dolní konjunkci tedy dochází k horní konjunkci.

Na horní konjunkci Merkur přechází na vzdálenou stranu Slunce v přímém pohybu. Stává se neviditelným, když se tvoří horní konjunkce, a poté se objevuje na druhé straně Slunce, kde se nacházel před horní konjunkcí. Poté, když se znovu objeví na obloze, stoupá po Slunci a zůstává blokován před slunečním zářením ze dne. Několik dní po nadřazené konjunktuře, která se vzdálila dostatečně daleko od Slunce, se po západu slunce objeví Merkur nad západním horizontem: večerní hvězda. Asi měsíc a půl po horní konjunkci Merkur opět dosáhne své největší vzdálenosti od Slunce. Objeví se až po západu slunce.

Objevuje se po západu slunce tak daleko na východ od západního obzoru a zapadajícího slunce, jak jen to jde. O několik dní později, o něco méně než tři měsíce po horní konjunkci, Země začne předjíždět Merkur a připravuje se ji předejít. Zdá se, že se Merkur zastavuje v přípravě na retrogradní chod. K dolní konjunkci dochází asi o dva týdny později a začíná nový cyklus.

V úplném cyklu Merkuru a Slunce (jak je vidět ze Země, nezapomeňme), jsou tedy následující fáze:

Dolní konjunkce – „Merkurický Nov“ – Merkur retrográdní

Merkur retrográdní – direktní a stoupání před Sluncem (ranní hvězda) po dobu přibližně 10 až 15 dnů

Merkur přímý – direktní – stále dorůstá a stoupá před Sluncem (ranní hvězda) po dobu přibližně 46 dnů

Horní konjunkce – „Merkurický Úplněk“ – Merkur je stále přímý-direktní

Merkur je přímý-direktní – nyní „klesající“ – stoupající po Slunci (večerní hvězda) po dobu přibližně 46 dnů

Merkur je retrográdní – stále klesající a stoupající po Slunci (večerní hvězda) po dobu přibližně 10 až 15 dnů

• Dolní konjunkce – Merkur zůstává retrográdní, zatímco začíná nový cyklus.

Tyto fáze cyklu Merkur / Slunce mohou být symbolicky znázorněny jako na Obrázku 4-2.

Vývoj Merkuricko – Solárního cyklu

Důležité body, které je třeba mít na paměti, jsou:

(1) Mercur dorůstá od dolní konjunkce k horní konjunkce, a odrůstá od dolní konjunkci k horní konjunkci.

(2) Retrográdní období Merkuru nastává kolem doby jeho dolní konjunkce se Sluncem.

(3) V té době se zdá, že se planeta rychle přibližuje naší vlastní, i když je to právě Země, která se ve skutečnosti blíží Merkuru.

(4) Během první nebo přibývající poloviny cyklu Merkur / Slunce Merkur stoupá před Sluncem jako ranní hvězda a během druhého nebo ubývajícího hemicyklu zapadá po Slunci jako večerní hvězda.

Rozlišení mezi Merkurem jako ranní hvězdou (přibývající) a Merkurem jako večerní hvězdou (ubývající) je základní při pohledu na konkrétní graf narození. Jako ranní hvězda. Merkur je za Sluncem ve zvěrokruhu. Je to buď ve znamení před znamením Slunce při narození, nebo v dřívějších stupních stejného znamení zvěrokruhu. Obrázek 4-3 ilustruje takovou situaci. Pokud otočíme mapovým kolem tak, aby Slunce a Merkur byly blízko východního obzoru (Ascendant), uvidíme, že Merkur vstane před Sluncem a objeví se (pokud je dostatečně daleko od Slunce v délce) jako ranní hvězda před východem slunce. Když Slunce stoupá, Merkur bude zakrýván paprsky Slunce.

Na druhou stranu Merkur jako večerní hvězda (ubývající) je před Zodiacem ve Slunci. Je to buď ve znamení, které následuje po znamení Slunce při narození, nebo v pozdějších stupních stejného znamení jako Slunce. Podíváme-li se na diagram 4-4 představující horoskop se Sluncem a Merkurem v tomto vztahu a otočíme-li graf tak, aby byl blízko východního obzoru, uvidíme, že Slunce vychází před Merkurem a Merkur bude na obloze. ale neviditelný po celý den. Pokud otočíme graf dále tak, aby Slunce a Merkur byly blízko západního obzoru (potomek), uvidíme, že Slunce zapadne jako první, přičemž Merkur bude jako večerní hvězda nad západním obzorem.

Význam Merkuru jako ranní hvězdy (přibývající) nebo večerní hvězdy (ubývající) lze objasnit, pokud si uvědomíme, že Merkur jako ranní hvězda ohlašuje nový den, zatímco Merkur jako večerní hvězda uzavírá závěrečný denní cyklus. Tento dualismus lze významně korelovat se dvěma termíny vypůjčenými z řecké mytologie: Mercury-Promethean (ranní hvězda) a Mercury-Epimethean (večerní hvězda). Prometheus a Epimetheus byli dva bratři, jeden, který se vždy díval dopředu, do budoucnosti (Pro), druhý, který se upřeně díval dozadu, vždy závisel na precedensech a minulých zkušenostech (Epi). Tyto dvě mytologické postavy lze považovat za prototypy toho, co jsme nazvali „progresivní“ a „konzervativní“, protože Prometheus byl rebel a reformátor, zatímco Epimetheus byl historik, logik a účetní. Tyto termíny poskytují pohodlný způsob, jak snadno rozlišit dvě základní poloviny cyklu Merkur / Slunce.

Zdroj: Leyla Rudhyar – http://mindfire.ca/Astrological%20Aspects/Chapter%20Four%20-%20Conjunctions%20and%20Oppositions.htm

Opakování tranzitů solárně merkurického cyklu.

Katalog zatmění a přechodů: http://eclipsewise.com/transit/catalog/MercuryCatalog.html

Během dnešní doby spadají tranzity Merkuru přes Slunce do několika dnů od 8. května do 10. listopadu. Protože Merkurova orbita je nakloněna o sedm stupňů k Zemi, protíná ekliptiku ve dvou bodech nebo uzlech, které v těchto datech každý rok protínají Slunce. Pokud Merkur v té době prochází dolní konjunkcí, dojde k tranzitu. Během listopadových tranzitů je Merkur blízko periheliu a vykazuje zjevný disk o průměru pouhých 10 obloukových sekund. Pro srovnání, planeta je během květnových tranzitů blízko aphelia a má průměr 12 obloukových sekund. Pravděpodobnost květnového průchodu je však menší téměř dvakrát. Merkurův pomalejší orbitální pohyb na apheliu způsobuje, že během kritického období je méně pravděpodobné, že zkříží uzel. Listopadové tranzity se opakují v intervalech 7, 13 nebo 33 let, zatímco květnové tranzity se opakují pouze v posledních dvou intervalech. Tabulka 4 uvádí všechny tranzity Merkuru v letech 2001 až 2100.

Transity Merkuru oddělené intervalem 46 let se vyskytují téměř ve stejném kalendářním datu (během 1 až 2 dnů v závislosti na počtu intervenčních přestupných let) a na stejném orbitálním uzlu a planeta má podobný průchod přes sluneční kotouč.

Díky tomu je 46leté období pro zatmění Slunce obdobou období Saros. Je to přirozený cyklus, ve kterém se organizuje transit Merkuru do sérií.

Tranzit přes Slunce v r. 2019 je členem 247 řady. Je to 11. z 19 tranzitů v řadě probíhající od roku 1559 do roku 2387. Tranzitní řady jsou číslovány v pořadí, ve kterém každý dosáhne svého středu v 100. 000 letém katalogu sepsaném Aldem Vitaglianim.

Zdroj: http://eclipsewise.com/oh/tm2019.html

Co je ovšem astrologicky nejzajímavější a co podrobíme hlubšímu zkoumání ?

Pochopitelně si vezmeme na pomoc TY NEJPŘESNĚJŠÍ A NEJTĚSNĚJŠÍ KONJUNKCE, protože přesně ty jsou, jak víme, nejosudovější, nejinstiktivnější a nejobsesívnější, a srovnáme je s historickými daty, především ekonomicko-kulturně-intelektuálními, které se udály přesně v těchto letech.

Jaké zajímavé události nám propojují léta:

1707, 1756, 1802, 1924, 1973, 2019 ?

Zde je máme:

Rok …….. Vzdálenost od středu slunečního kotouče v uhl. vteřinách

1707 …….. 64

1756 …….. 42

1802 …….. 60

1924 ……… 84

1973 ……… 26

2019 ……… 75

2187 ……… 96

2190 ……… 9.1 (!)

2236 ………. 95

článek je na pokračování ….

Jiří Kolek & Centro de astrología experiencial